Den druhý (6.6.2018)
Dnes jsem nemohl dospat. Na stavbě jsem byl dříve než zbytek dnešních aktérů, ale i tak mi připadalo že nestíhám. Plochu výkopu jsem měl již z dřívějška zaměřenou od milého geodetického páru od nás z městise a já si tam předem natáhl provázek, abych ho ráno jen oběhl s vápnem a vyznačil vyditelně hrany výkopu. Plot k sousedovi po pravici jsem už demontoval dříve, ale vykopání sloupků jsem už nechal na bagristovi.
Ještě k vyměření hrany domu - na naší ulici, asi po digitalizaci katastrálních map, vznikla situace, že každý pozemek je o kousek posunutý směr na Sivice, takže například můj soused po pravici ve výsledku dostane pruh široký cca 75cm.
Protože jsme se rozhodli většinu hlíny si nechat, tak jsme si pozvali ze Sivic pana Buchtu s manipulátorem aby nám od bagru odebíral materiál a vozil ho nahoru za horizont, kde jsme ho dělili ještě na dvě kvalitativní třídy. Nicméně bagr nám dojel CASE 125 a v tu chvíli se to rozjelo. Nejprve vytrhat pařezy od původních ořešáků (ani nevíte jak nám je líto že šli k zemi) a pak se pustit do samotné skryvky a poté samotného výkopu teréního zářezu pro náš domek. Možná by bylo vhodnější použít tatru, ale ta by nám to nesložila nahoře na tak krásnou vysokou hromadu, která není po celé zahradě a ještě bych měl strach aby se nepovolil Michalovi výkop u jeho stavby jak by se kolem něho jezdilo.
Bagrovalo se a vozilo od půl osmé do čtyř odpoledne, vznikly nám z teho krásné hromady hlíny, část materiálu se i odvezla pryč na uskladnění a část se nechala dole u paty svahu aby se odvezla příště, až se budou kopat základové pasy.
Výsledek byl pro mne značně uspokojující, konečně už se něco dělo a je vidět kus práce, sice jsem celý den jen koukal a občas s tchánem proměřil hloubku výkopu, ale byl jsem spokojen. :-)
Velké díky patří právě Lojzovi, který díky svým zkušenostem obsáhne obrovský rozsah prací. Rozhodně se ten den naběhal více jak já a v podstatě řízení prací mu leželo na bedrech. Jsem rád, že je v mém okolí někdo takhle schopný.
V pravém zadním rohu na nás vykoukla skála z jakéhosi slepence. Protože mírně zasahovala do plánovaných základových pasů musel jsem odvolat geodety a naplánovat kde pujčím kladivo.
Samozřejmostí během dne proběhly kontroly od Helenky s dětma. Bagr a manipulátor, se jim moc líbil a společná kávička s bagristou byla pro Elišku také velkým zážitkem. Jasně, že kontroly nebyly jen tak, ale jedna z kontrol byla podtržena dovozem uvařeného oběda pro nás pro všechny. Je to paráda, když uprostřed pracovního dne nám někdo z rodiny (babička nebo Helenka dojede) s obědem.
Dnes jsem nemohl dospat. Na stavbě jsem byl dříve než zbytek dnešních aktérů, ale i tak mi připadalo že nestíhám. Plochu výkopu jsem měl již z dřívějška zaměřenou od milého geodetického páru od nás z městise a já si tam předem natáhl provázek, abych ho ráno jen oběhl s vápnem a vyznačil vyditelně hrany výkopu. Plot k sousedovi po pravici jsem už demontoval dříve, ale vykopání sloupků jsem už nechal na bagristovi.
Ještě k vyměření hrany domu - na naší ulici, asi po digitalizaci katastrálních map, vznikla situace, že každý pozemek je o kousek posunutý směr na Sivice, takže například můj soused po pravici ve výsledku dostane pruh široký cca 75cm.
Protože jsme se rozhodli většinu hlíny si nechat, tak jsme si pozvali ze Sivic pana Buchtu s manipulátorem aby nám od bagru odebíral materiál a vozil ho nahoru za horizont, kde jsme ho dělili ještě na dvě kvalitativní třídy. Nicméně bagr nám dojel CASE 125 a v tu chvíli se to rozjelo. Nejprve vytrhat pařezy od původních ořešáků (ani nevíte jak nám je líto že šli k zemi) a pak se pustit do samotné skryvky a poté samotného výkopu teréního zářezu pro náš domek. Možná by bylo vhodnější použít tatru, ale ta by nám to nesložila nahoře na tak krásnou vysokou hromadu, která není po celé zahradě a ještě bych měl strach aby se nepovolil Michalovi výkop u jeho stavby jak by se kolem něho jezdilo.
Bagrovalo se a vozilo od půl osmé do čtyř odpoledne, vznikly nám z teho krásné hromady hlíny, část materiálu se i odvezla pryč na uskladnění a část se nechala dole u paty svahu aby se odvezla příště, až se budou kopat základové pasy.
Výsledek byl pro mne značně uspokojující, konečně už se něco dělo a je vidět kus práce, sice jsem celý den jen koukal a občas s tchánem proměřil hloubku výkopu, ale byl jsem spokojen. :-)
Velké díky patří právě Lojzovi, který díky svým zkušenostem obsáhne obrovský rozsah prací. Rozhodně se ten den naběhal více jak já a v podstatě řízení prací mu leželo na bedrech. Jsem rád, že je v mém okolí někdo takhle schopný.
V pravém zadním rohu na nás vykoukla skála z jakéhosi slepence. Protože mírně zasahovala do plánovaných základových pasů musel jsem odvolat geodety a naplánovat kde pujčím kladivo.
Samozřejmostí během dne proběhly kontroly od Helenky s dětma. Bagr a manipulátor, se jim moc líbil a společná kávička s bagristou byla pro Elišku také velkým zážitkem. Jasně, že kontroly nebyly jen tak, ale jedna z kontrol byla podtržena dovozem uvařeného oběda pro nás pro všechny. Je to paráda, když uprostřed pracovního dne nám někdo z rodiny (babička nebo Helenka dojede) s obědem.
a zde první pokus o timelaps :-)
Komentáře
Okomentovat