Den druhý (6.6.2018) Dnes jsem nemohl dospat. Na stavbě jsem byl dříve než zbytek dnešních aktérů, ale i tak mi připadalo že nestíhám. Plochu výkopu jsem měl již z dřívějška zaměřenou od milého geodetického páru od nás z městise a já si tam předem natáhl provázek, abych ho ráno jen oběhl s vápnem a vyznačil vyditelně hrany výkopu. Plot k sousedovi po pravici jsem už demontoval dříve, ale vykopání sloupků jsem už nechal na bagristovi. Ještě k vyměření hrany domu - na naší ulici, asi po digitalizaci katastrálních map, vznikla situace, že každý pozemek je o kousek posunutý směr na Sivice, takže například můj soused po pravici ve výsledku dostane pruh široký cca 75cm. Protože jsme se rozhodli většinu hlíny si nechat, tak jsme si pozvali ze Sivic pana Buchtu s manipulátorem aby nám od bagru odebíral materiál a vozil ho nahoru za horizont, kde jsme ho dělili ještě na dvě kvalitativní třídy. Nicméně bagr nám dojel CASE 125 a v tu chvíli se to rozjelo. Nejprve vytrhat pařezy od původ...
Ať si říká kdo chce co chce, ale bez Božího požehnání marné lidské namáhání. A proto prvním dnem (5.6.2018) považuji den, kdy přišel na návštěvu místní pan farář a požehnal našemu budoucímu snažení a vykropil i náš kousek zahrady, kde snad jednou bude stát domek. Služba kněze to byla pěkná, chvilku jsme si popovídali, ochutnali nějaké dobroty co nám zahrada nadělila a pak jsme se v poklidu rozešli. P.S. píšeme momentálně blog zpětně, proto nesedí datum :-)